Dne 2. srpna, bez ohledu na silný odpor a seriózní přístup Číny, navštívila předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová čínský region Tchaj–wan. Jde o vážné porušení zásady jedné Číny a ustanovení tří společných čínsko–amerických komuniké. Má vážný dopad na politický základ čínsko–amerických vztahů a vážně narušuje suverenitu a územní celistvost Číny. Vážně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a vysílá špatný signál separatistickým silám pro „nezávislost Tchaj–wanu“. Čína se proti tomu důrazně staví a ostře to odsuzuje a učinila Spojeným státům vážný demarš a silný protest.

Na světě je jen jedna Čína, Tchaj–wan je nezcizitelná část čínského území a vláda Čínské lidové republiky je jedinou právní vládou zastupující celou Čínu. To bylo jasně uznáno rezolucí Valného shromáždění OSN č. 2758 z roku 1971. Od založení Čínské lidové republiky v roce 1949 navázalo diplomatické vztahy s Čínou 181 zemí na základě principu jedné Číny. Princip jedné Číny je univerzálním konsensem mezinárodního společenství a základní normou v mezinárodních vztazích.

V roce 1979 se Spojené státy ve Společném čínsko–americkém komuniké o navázání diplomatických vztahů jasně zavázaly: „Spojené státy americké uznávají vládu Čínské lidové republiky jako jedinou zákonnou vládu Číny. lid Spojených států bude udržovat kulturní, obchodní a jiné neoficiální vztahy s obyvateli Tchaj–wanu." Kongres jako součást vlády USA je ze své podstaty povinen přísně dodržovat politiku vlády USA týkající se jedné Číny a zdržet se jakýchkoli oficiálních výměn s čínským regionem Tchaj–wan. Čína je po celou dobu proti návštěvě Tchaj–wanu ze strany členů Kongresu USA a výkonná moc USA je odpovědná za zastavení takové návštěvy. Vzhledem k tomu, že předsedkyně Pelosiová je úřadující předsedkyní Kongresu USA, její návštěva a aktivity na Tchaj–wanu, v jakékoli formě a z jakéhokoli důvodu, jsou velkou politickou provokací k posílení oficiálních výměn USA s Tchaj–wanem. Čína to absolutně nepřijímá a čínský lid to absolutně odmítá.

Tchajwanská otázka je nejdůležitější a nejcitlivější otázkou v samém srdci čínsko–amerických vztahů. Tchajwanský průliv čelí novému kolu napětí a vážných výzev a základní příčinou jsou opakované kroky tchajwanských úřadů a Spojených států ke změně status quo. Tchajwanské úřady neustále hledají podporu USA pro jejich program nezávislosti. Odmítají uznat Konsensus z roku 1992, snažíse ze všech sil o prosazování „odsinizování“ a „postupné nezávislost“. Spojené státy se zase pokoušejí využít Tchaj–wan k ovládání Číny. Neustále překrucují, zatemňují a vypouští princip jedné Číny, posilují své oficiální výměny názorů s Tchaj–wanem a posilují separatistické aktivity „nezávislosti Tchaj–wanu“. Tyto pohyby, jako hraní s ohněm, jsou extrémně nebezpečné. Ti, kdo si hrají s ohněm, oheň zahubí.

Postoj čínské vlády a lidu v otázce Tchaj–wanu je konzistentní. Je pevným závazkem více než 1,4 miliardy Číňanů, že bude rozhodně chránit státní suverenitu a územní celistvost. Je společnou snahou a posvátnou odpovědností všech čínských synů a dcer realizovat úplné znovusjednocení vlasti. Vůli lidu se nedá vzdorovat a trend doby nelze zvrátit. Žádná země, žádné síly a žádný jednotlivec by nikdy neměl nesprávně odhadnout pevné odhodlání, silnou vůli a velkou schopnost čínské vlády a lidu bránit státní suverenitu a územní celistvost k dosažení národního znovusjednocení . Čína v reakci na návštěvu amerického mluvčího rozhodně přijme všechna nezbytná opatření, aby rozhodně ochránila svou suverenitu a územní celistvost. Všechny důsledky z toho plynoucí musí nést americká strana a separatistické síly „Tchajwanské nezávislosti“.

Čína a Spojené státy jsou dvě hlavní země. Správný způsob, jak spolu jednat, spočívá pouze ve vzájemném respektu, mírovém soužití, nekonfrontaci a oboustranně výhodné spolupráci. Tchajwanská otázka je čistě vnitřní záležitostí Číny a žádná jiná země není oprávněna jednat v tchajwanské otázce jako soudce. Čína důrazně naléhá na Spojené státy, aby přestaly hrát „kartu Tchaj–wanu“ a používat Tchaj–wan k ovládnutí Číny. Měly by se přestat vměšovat do Tchaj–wanu a vměšovat se do vnitřních záležitostí Číny. Měly by přestat podporovat separatistické síly „Tchajwanské nezávislosti“ a využívat je v jakékoli formě. V otázce Tchaj–wanu by měly USA přestat říkat jednu věc, a dělat opak. Měly by přestat překrucovat, zatemňovat a vyprázdňovat princip jedné Číny.